|
|
Faktory ovlivňující délku gravidity u dojeného skotu
Vintrlíková, Daniela
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na analýzu délky březosti plemenic v období roku 2014-2017. Sledování probíhalo na farmě ve Velkých Němčicích, kde chovají především plemena Montbeliard a Holštýn. Jsou zde i jejich kříženci s plemeny Jersey, Red Holštýn a Brownswiss. Délku březosti ve sledovaném období ovlivňovala řada faktorů. Částečný vliv na délku březosti měl rok a měsíc otelení plemenice. Nejkratší délka březosti byla v letních měsících, kdy působení tepelného stresu bylo největší. Nejvíce délku březosti ovlivňovalo plemeno plemenice a linie býků použitých k jejich inseminaci. Rozdíl v délce březosti mezi jednotlivými plemeny plemenic a liniemi býků použitých k inseminaci byl viditelný. Délka březosti byla ovlivněna pořadím laktace plemenice, pohlavím narozeného telete a dvojčat. Z výsledků za sledované období je patrné, že délku březosti ovlivňuje mnoho různých faktorů, které by chovatel neměl podceňovat.
|
|
|
Vliv pohlaví telete na mléčnou užitkovost krav
Fialová, Zuzana ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Současná moderní doba přináší poznatky, které pomáhají zefektivnit úsilí chovatele a zasahovat do původně nedotknutelného děje, oplození. Genetika a reprodukce se staly hlavním zájmem biotechnologických výzkumů. Došlo k vyvinutí a provoznímu zavedení biotechnologických metod jako inseminace, přenos embryí, dlouhodobé zmražení semene nebo sexování spermatu, které se stalo popudem k zadání tématu této diplomové práce.
Mléčná užitkovost skotu je vlastnost ovlivněná nespočtem vnitřních a vnějších vlivů. V poslední době se zájem odborné veřejnosti upnul k další možnosti ovlivnění užitkovosti, kterou je pohlaví telete.
Cílem této studie zpracované v návaznosti na výzkumný úkol NAZV QJ1510139 Celostátní informační systém genetického hodnocení hospodářských zvířat bylo ověřit vliv pohlaví telete na užitkovost matky v našich podmínkách. Z předešlých studií (Hinde et al., 2014; Grasboll et al., 2015) vzešla hypotéza, že pohlaví telete vliv má.
K vyhodnocení byly použity dva soubory naměřených dat z let 1995 až 2015 s údaji o pohlaví telete a užitkovostmi jednotlivých holštýnských dojnic v kontrolních dnech poskytnuté ČMSCH, a.s. Ze surových údajů byl vytvořen soubor krav se třemi laktacemi, přičemž každá plemenice měla zaznamenané nejméně 3 KU na laktaci. Dále došlo k vyřazení nenormálních údajů, dnů KU a plemeníků s nízkým počtem případů. Po úpravách soubor obsahoval 4,7 milionu užitkovostí od 197 tis. krav. Práce probíhala s modelem založeným na test day přístupu.
Průměrná denní dojivost v hodnoceném souboru byla 27,29 kg. V metodě nejmenších čtverců pro 10 zkoušených modelů byly použity efekty: HTD (stádo, kontrolní den), Pohl (efekt pohlaví), Porl (pořadí laktace), Skup (skupina) (pro první laktaci vytvořená podle věku otelení, období otelení, servis periody a roku otelení, pro druhou a třetí laktaci je místo věku otelení použito mezidobí). Pevná regrese Legendrův polynom (LP) byl použit se 4 parametry. Mléčná užitkovost proložená pomocí LP vykazovala obvyklý tvar laktační křivky. Podle posouzených modelů je efekt pohlaví telete na mléčnou užitkovost matky telete statisticky nevýznamný. Býčci navyšují užitkovost o 0,07 kg/den tedy o 21 kg za laktaci. Genetické parametry nebyly z důvodu nevýznamnosti zkoumaného efektu zpřesňovány.
|
host ::
RSS.